Mistrovství republiky na krátké trati se letos konalo ve Starém Městě pod Sněžníkem. Kdo by si tuto lokalitu přesně nevybavil věřte, že ano, jednalo se o legendární Kunčickou horu. Já osobně jsem se snažila si pohlídat právo startu, neboť minulé závody v této lokalitě jsou pro snad všechny účastníky tak památné, že jsem prostě musela jet zase.
V sobotu 22.6. se konalo semifinále na mapě Kuní Vrch. Bylo jasné, že Kunčická hora je připravena až na nedělní finále, ale také bylo vcelku zřejmé, že terén pro semifinále se zas tak od Kunčické hory lišit nemůže. V oddílovém stanu se to dopoledne před závodem hemžilo myšlenkami a úvahami nad polohou startu, ambicemi jednotlivých startujících, starou mapou i tréninkovým prostorem. Já osobně jsem se s tréninkovou mapkou šla do lesa projít (http://mcrkt2013.ssu.cz/wp-content/uploads/semifinale_trenink_U_Petra_a_Pavla.pdf), ale rozhodně to bylo způsobeno i tím, že jsem musela být dvě hodiny v karanténě (tři stany na louce a k tomu spousta vody, naštěstí v lahvích, ne padající z oblohy). Představu o mapování kupek jsem si udělala, následně vyslechla dojmy mnoha elitních běžců o velikosti kupek a jejich zmapování, trochu se prospala a pak konečně vyrazila do lesa. (Na moji obranu (pokud se někdo podívá do výsledků) bych ráda řekla, že jsem zrovna zahájila léčbu se zánětem hlavice jedné z kostí na noze, naběháno málo a ještě ta nejistota, zda vůbec závod dokončím. Ale zpět k závodům 🙂 ) V lese se mi líbilo, ale dost jsem se těšila na neděli, protože semifinále tedy těžké moc nebylo a když nemůžu běžet, chci aspoň mapovat. Navíc, pozdější vítězka mě doběhla už na trojce, celkově v semifinále třetí mě doběhla na sedmičce a tu pátou jsem několikrát viděla taky. Jojo, holky šli rychle 🙂
V rámci výsledků naši veteráni a mládež opět dokázali, kdo u nás v oddíle momentálně vládne! Já, Karel, Mazi ani Vladan jsme nemohli ani zdaleka konkurovat, jelikož vetoši i mládež všichni postoupili do finále A. Naše posádka auta tedy aspoň jedno věděla jistě, domů pojedeme opravdu brzy a nečeká nás karanténa.
Nedělní finále jsem si užila, v první půlce závodu naskakovaly kontroly tak lehce, až jsem nevěřila, že je to možné. Ve druhé půlce jsem začala kontroly přebíhat, ale ne zas tak moc a naštěstí jsem se vyvarovala klasickému Kunčickému několikaminutovému pohledáníčků, takže spokojenost. Na výsledky našich úspěšnějších oddílových kolegů jsme nečekali, ale musím zde vyzdvihnout výsledky Otíka a Gábinky, kteří skončili na druhém, respektive čtvrtém místě a to jsou fantastické úspěchy!
Pokud se chcete podívat na fotky ze závodů , jsou zde http://mcrkt2013.ssu.cz/?page_id=607. K fotkám bych měla vysvětlit, že doběh po oba dva dny protínal rozmáčenou louku a po proběhnutí prvními závodníky to byl fakt fekál (bahno mnohde i po kolena, silně páchnoucí). Ale zřejmě pro diváky atraktivní…