V sobotu se konal další kros zařazený do série BBP. Běželo se tradičně na nové trati, která se podle mě rok od roku stává vypečenější. Letos se od téměř naprosté roviny, která se běhala před deseti lety, propracovali až k jedné z nejkopcovatějších, které seriál nabízí. Dvakrát se totiž vybíhalo na kopec v Horní lhotě, převýšení jednoho okruhu bylo slušných 120 metrů.
Valná hromada našeho klubu proběhla 17. 2. v poklidném a přátelském duchu. Tuším že jsem opět překonal svůj rekord ve zkracování formální části. Po VH Radka distribuovala ročenku. Pokud se na vás nedostalo,zde je alespoň pdf verze. Má trochu rozházené vysázení a není v ní oddílový adresář, protože obsahuje i údaje, které by na webu neměly být volně dostupné. Samozřejmě díky všem kteří přispěli a Radce, že to dala do kupy.
Vzhledem k tomu, že nám napadlo tolik sněhu, že by člověk ani Smolu do lesa s mapou nevyhnal, věnovali se nejaktivnější členové našeho klubu závodnímu běhu alespoň po (někdy) upravených cestách.
Tak letos to již máme za sebou. Tradiční týden na Churáňově, kde denní aktivity sestávají výlučně ze spánku, přijímání a vylučování potravy, mazání lyží a jejich prohánění po okolních lesích a loukách, je za námi.
Tradičně před soustředěním na Šumavě se stavujeme v sobotu na závodě BBP, abychom před cestou trochu vyplavili hormony. Nejinak tomu bylo letos, kdy to termínově vyšlo na Nerezovou Radostickou desítku. Po ránu byla přímo brutální zima a tak se nás na startu příliš nesešlo.